ROZHOVOR S JIŘÍM LANGEM

Začněme od začátku. Jak jsi se vůbec dostal k bubnování?

Od 6ti let jsem studoval na LŠU v Plzni hru na klavír prostě klasika.Ve čtrnácti letech mne přilákala kytara na kterou jsem hrál v 1.kapele,kterou jsme založili s kamarády v Druztové – Weeping Spectres. Náš bubeník měl tak trochu problémy s rytmem a jelikož mne bubny vždy fascinovaly,tak jsem z kytary přesedlal na bicí a zcela jsem jim propadl.

Co LŠU nebo konzervatoř?

Jak jsem se již zmínil,mam 10 let klavíru na LŠU, ale na bicí jsem samouk. Pozorně jsem vždy pozoroval na Německé TV rockové bubeníky a snažil se pochopit jejich hraní a techniku hry na bicí.

Co bylo dál?

Dál přišly další kapely a neustálé shánění lepších nástrojů,což v dobách socialismu byl velmi tvrdý oříšek,ale vždy jsme si nějak poradili a pomalu se propracovali k profesionálním nástrojům.Pochopitelně jsme se zdokonalovali ve hře a sehranost kapel byla stále lepší až jsme tenkrát dostali příležitost stát se doprovodnou kapelou Petry Janů a tím i profesionálními hudebníky.

Jak jsi na tom se cvičením? Řešíš teď nějaké konkrétní technické situace a postupy?

Dříve byly podmínky na cvičení velmi těžké. V bytovkách byly neustále stížnosti na hluk,ale teď už mám svoje zázemí – zkušebnu ve vlastním domě a tak cvičím každý den aniž bych někoho rušil.Neřeším žádné konkrétní situace.Procvičuji si techniku hry a snažím se stále zdokonalovat.Při delších herních pauzách si opakuji repertoár abych něco nezapoměl jak herně,tak i texty písniček.

Chtěl bys něco vzkázat bubenickým aspirantům, žákům a studentům ?

Nekupujte si hned špičkové drahé nástroje,ale použité soupravy abyste se nejdříve otestovali,jestli u toho nástroje vůbec vydržíte.Doporučuji každopádně navštěvovat LŠU nebo soukromého učitele a učit se hned od začátku hru z not a hudební nauku.A pak už jen cvičit a cvičit…

Zkusil by sis tipnout, kolik českých bubeníků se setkalo s učebnicemi profesora Veselého?

Celkovou cifru si netroufnu tipovat,ale dnešní bubeníci,kteří navstěvují nějakou uměleckou školu mají notový materiál od pana Veselého povinně.

V čem je Veselého metoda natolik specifická, že jsou jeho učebnice tolik rozšířené?

Jak jsem již napsal,jsem samouk a Veselého učebnice jsem nesledoval,ale např. můj syn který se učí hře na bicí v LŠU Přeštice a ostatní žáci v této třídě, všichni se z těchto notových materiálů učí. Jsou to nutné základy jak pro začátečníky,tak i pro pokročilejši hráče.

Co ty osobně teď cvičíš?

Já se soustřeďuji především na techniku a popřípadě, když zaregistruji nějaké novinky ve způsobu hraní,tak se je snažím naučit.

Můžeš nějak více popsat své bicí v mládí a  nyní? Činely , atd…?

První bicí v 60.letech odpovídaly tehdejším možnostem.Nebylo prakticky skoro nic slušného k sehnáni,ale ta chuť ke hraní mne hnala pořád něco nového shánět. Malý bubínek jestě s originální osli kůží, kotel který používaly soubory při pochodové hudbě v Hitlerjugend postavený na drátěném stojánku, velký buben , taky pochodový,přizpůsobený na hraní nohou. Stojánky na noty upravené pro činely. Prostě z dnešního pohledu naprostá hrůza.Dnes mam špičkový nástroj Yamaha recording a činely Zildjian.

Jaké máš plány s kapelou TURBO?

S Turbem bych rád hrál ještě hodně let. Je to kapela kterou jsem spoluzakládal a mam ji hodně v srdíčku,ale vše záleží na tom jestli zůstanu dále zdráv. Máme v plánu ještě natočit nějaké nové pecky a pár klipů. Ale jak říkám,je to všechno o zdraví jak fyzickem,tak i duševním.

Leave a reply