Projekt poprockové kapely, která bude velice dobře zvládat muzikantské řemeslo a navíc nabídne lidem pořádnou show začal zaměstnávat šedou kůru mozkovou textaře a manažera Ládi Vostárka už v roce 1980. V Katapultu, jeho dosavadním působišti, se stále víc prosazovala individualita Oldy Říhy, takže byl nejvyšší čas bouchnout do stolu. Spojence s podobným nadšením pro svůj nápad našel v Jiřím Vondráčkovi, a to už byl solidní základ. Richardu Kybicovi a Jirkovi Langovi to zase lidsky i umělecky řádně skřípalo v Bumerangu. Ne sice v kapele samotné, ale se spoluprácí Bumerangu a Petry Janů to šlo právě z kopce. Jenže do showmanského projektu zapadali z Bumerangu pouze Ríša s Jirkou, po skalních bigbíťácích Mírovi Novém a Radku Křemenákovi, to Vostárek opravdu nemohl chtít. Takže na startu roku 1981 tu byla sestava: Jirka Vondráček – basa, zpěv, lídr kapely, Richard Kybic – kytary, příležitostný zpěv, Jirka Lang – bicí, show v pozadí, nahrávač
na Vondráčkovy smeče, Ladislav Vostárek – textař, manažer. Chyběl klávesák. V polovině roku už kapela vyjíždí kompletní s klávesistou Láďou Rýdlem. Koncerty mají úspěch, Kybicova kytara přitahuje k Turbu fanoušky Bumerangu, holky šílí z Vondráčka a ve Vostárkových textech se vidí fanoušci Katapultu. Prostě skvěle rozehraná partie. Ještě do konce roku reaguje Supraphon singlem „Sedm dní / Dívka s modrýma očima“, který sice patří k největším zvukovým paskvilům, které opustily studio Mozarteum, ale je to začátek. Koncerty jdou jako po másle, u Supraphonu se kapela zařazuje mezi ty
„v kurzu“, v roce 1982 totiž vychází dva singly, a na jednom z nich první velký hit „Přestáváš snít“.

V roce 1983 přichází první změna v sestavě, Láďu Rýdla střídá Martin Laul, který se úspěšně zapojuje do show a holky mají další idol. Supraphon plní normu dvou singlů za rok a dokonce zařazuje do edičního plánu první album. Skladba „Díky já jdu dál“ válcuje žebříček, koncerty se už ani nedají spočítat, rodiny začínají prskat, prostě úspěch se vším všudy. Album vzniká v září 1983 a vychází v půlce roku 1984, což jen dokumentuje zájem vydavatelství, které obvykle potřebuje od natočení k vydání celý rok. Přesto není všechno tak růžové, jak se zdá. Jirka Vondráček v půlce roku dostává žloutenku, a je ze hry venku. Kapela hraje ve třech, není to sice ono, ale Laul basovou linku na klávesy zvládá tak, že to fanoušci berou.

Rok 1985 je ve znamení úspěchů i pádů. Do první kategorie lze počítat vydání druhého alba To bude pánové jízda, písnička „Chtěl jsem mít“ se stává megahitem a, Pánbůh zaplať, vydrželo jí to do dnes. Album „To bude pánové jízda“ láme rekordy v prodejnosti a kapela se stává exportním artiklem socialistické kultury, hraje v Polsku, NDR, i dál na východě, čímž si vyslouží dlouholeté pohrdání od „pravých“ (či méněschopných???) bigbíťáků, ale paradoxně i první velký průšvih. Při turné v zemi, kde včera bylo už pozítří, či jak to napsal Julek, zaspal vodkou zmožený řidič kamionu s aparaturou ve stínu březového háje a koncert se nekonal. Jako omluva to Láďu Vostárka moc nezaujalo a žádal po právu vyplacení honoráře. To se zase zdálo příliš Voloďovi, komsomolci, který koncert pořádal, a co čert nechtěl, měl kamaráda v matce měst Moskvě, a to hodně vysoko. Ještě, než chlapci vystoupili na Ruzyni z letadla, tak bylo v Praze rozhodnuto, že mají stop. Neznamenalo to sice konec koncertování, ale všechny větší akce, televize a hlavně desky jsou pro Turbo rázem tabu. Situace si žádá radikální řešení, Jirka Lang, smířený s tím, že se někdo bude muset obětovat, bere vinu na sebe, rozesílá dopisy soudruhům na všechny strany a sype si za kapelu popel na hlavu. Aby byl jeho možný, přechodný odchod jednodušší, přesouvá se na forbínu se směšnýma klávesama á-la Michal David, a navenek se to prezentuje jako dárek fanynkám. Návrat Jirky Vondráčka z nemocenské s sebou přináší další problém. Richard si za rok zvykl na fakt, že lídrem je on, navíc jeho pojetí show je mnohem rockovější než původní Vondráčkovo. Výsledkem je definitivní odchod Jirky Vondráčka z kapely a angažování Pavla Zbořila na místě bubeníka.

  Obrovský úspěch „Chtěl jsem mít“ se projevil na třetím místě Turba ve Zlatém slavíku 85 a v oteplení vztahů se soudruhy z kulturního oddělení ÚV KSČ. Turbo se čas od času objeví v televizi, koncertovat může bez omezení, dokonce si může střihnout šňůru s Puhdys, jen Supraphon se drží zpátky. Už natočená anglická verze „Jízdy“ „Heavy Waters“, kde si Jirka Lang vyměnil s Richardem zpěvový part u „Chtěl jsem mít“ leží v šuplíku a o novém albu si můžou kluci nechat jen zdát. V září se Turbo konečně rozrůstá o baskytaristu Petra „BOBa“ Šťastného a koncem roku střídá u bicích Pavla Zbořila, Jiří „BAVR“ Lokajíček.

  Supraphonské ledy se pohnuly až po téměř dvou letech. Singl „Hráč / Komu se nelení“ se okamžitě vyhoupl mezi nedostatkové zboží, skladbu „Hráč“ musí povinně hrát v každém rádiu (tolik jich zas nebylo) a na každé diskotéce. Prakticky ihned po singlu vychází album „Hráč“, které se stává platinovým a titulní skladba je hitem do dnes. Kapela je druhá ve „Zlatém slavíku“ a opět jede jak dobře namazaný stroj. V průběhu roku střídá „Bavra“ Jarda Želínský a už v březnu 1988 je Turbo ve studiu v Hrnčířích a točí LP Turbo 88. Na albu spolupracuje sestava hvězdných hostů, jako Lešek Semelka, Marcela Březinová, Jan Boss a Klaus Scharfschwerdt z Puhdys. Produkci měl opět Dan Fikejz, který stál už za úspěchem „Hráče“ a jehož cit pro klávesovou aranž utvářel typický zvuk Turba konce 80-tých let. Úspěch skladeb „Vodopád prázdných slov“ a „Láska z pasáží“ výrazně pomohl k udržení druhého místa ve „Zlatém slavíku 88“.
V průběhu roku 1989 se Láďa Vostárek opět umělecky potkává s Oldou Říhou, a stará pupeční šňůra zase začíná fungovat. Naopak ve vztazích mezi ním a Turbem jsou tak vážné trhliny, že je rozchod jen otázkou času. Funkce manažera se ujímá Vladimír Mertlík, kterému se právě rozpadlo úspěšné Tango, a pomáhá mu veliká láska a později manželka Richarda Kybice, Zuzana. Výsledkem je album „Parta“, na kterém si zahrál na percussion’s i David Koller, s hitem „Kdo z nás je vinný“.

  Zdá se, že rozjetý vlak nejde zastavit, ale listopad 1989 předvedl většině tehdejších „slavných“, že to nebude tak jednoduché. Nejdřív stávka, pak měli lidi jiné starosti, než chodit na bigbít, a hlavně samotným muzikantům se otevírají nové možnosti. Z koncertního vystupování se stává bídně placená řehole. A Turbo není výjimkou. Richard otevírá svůj velkoobchod s hračkami, Martin Laul dělá do realit, Jirka Lang hraje v Německu a pracuje v televizi ZDF, na muziku nezbývá místo. Turbo v létě 1990 končí.

  V 90-tých létech kluci podnikají, Jirka Lang se stává majitelem Klubu Bumerang v Plzni a vrací se k bicím s kamarády z Regeneration a v Německu a rozvádí se. Richard pověsil definitivně kytaru na hřebík, staví baráky, podniká v hračkách, rozvádí se a konečně si může vzít svojí lásku Zuzanu, Bob hraje v Gepardu, vaří v hospodě a je stále šťastně ženatý, Martin si občas zahraje s kamarády a Jarda Želinský s tátovým tanečním orchestrem. Spolu se vidí jen občas a zahrají si na nepovedeném setkání plzeňských legend, ale ne jako Turbo, ale jako Bumerang.

  V roce 1998 už fungují návraty mnoha slavných kapel a zpěváků 80-tých let a Turbo pořád nikde. Jirka Lang je asi tím hlavním hnacím motorem, který svolává starou partu a přesvědčuje Richarda Kybice o tom, že dát Turbo dohromady není tak zcestný nápad. Jirka obvolává všechny dřívější členy kapely mimo Jirky Vondráčka a bubeníků. Za bicí si sedá sám, basu si bere na starosti Bob, a na místo klávesáka je dokonce tlačenice. Martin Laul, který napřed odmítá, si to po půl hodině rozmýšlí, ale to už je noha v nohávě s Láďou Rýdlem. Martin to špatně chápe a na kapelu zanevře. Zuzana se ujímá role manažera a Turbo startuje v roce 1999 na velkém koncertu v Plzni na Lochotíně spolu se Slade a Uriah Heep. I vzhledem k tomu, že koncertní repertoár se skládá s těch největších „fláků“ z historie kapely, je úspěch obrovský, pořadatelé volají jako o závod a dokonce Supraphon dává na trh kompilaci největších hitů „To byla pánové jízda“. Krátce na to odchází Láďa Rýdl, který zjišťuje, že muzikantský život už pro něj není, a přichází Míla Orcígr, Bobův kamarád z Gepardu.

  Další vydavatelství, které se rozhoupalo byl Monitor, který vydává taneční verze největších hitů Turbo 2000. Toto dílo je v kapele přejmenováno na „disko-sračky“, nicméně pomůže Turbo objevit mnoha teenegerům a prodá se ho 25.000 kusů. Ozývají se i televize, Nova a Prima zařazují kapelu do svých talk-show i zábavných pořadů, koncerty se musí odmítat, tolik pátků a sobot prostě v kalendáři není.

  Rok 2001, Ríša se Zuzanou se stěhují z Prahy na Vysočinu, narodí se jim krásná holčička, Jirka se znovu žení a má pro změnu kluka, Sony Music Bonton nabízí smlouvu na nové album a vydává na několika dvou CD všechno, co Turbo dosud vytvořilo jako původní muziku. Nové CD se rodí v létě 2001 ve studiu Vintage v Praze a má název „Jsou stále v nás“. Skladbu „Ptáků se ptej“ bere do vysílání jak Nova tak Prima, u Kybiců se točí Prásk, všechno se zdá být na nejlepší cestě k novému úspěchu. Ale… Na Bontonu náhle umírá Karel Knechtl, dobrá duše všech rockových muzikantů vydávajících u téhle firmy. O propagaci alba se rázem nikdo nestará, rádia hrají jeden starý hit za druhým, ale nové věci jako by neexistovaly. Na Richardovi se začíná projevovat podivná únava, začíná zapomínat texty, ale řeší se to vtipem o padesátiletých skleroticích. V první půlce roku 2002 se zdravotní problémy Richarda prohlubují, je stále unavenější, hubne… Na jaře mu umírá otec na rakovinu mozku a v květnu se potvrzuje krutá skutečnost, Richard trpí tou samou nemocí. Koncerty jsou odloženy na neurčito, následuje první operace a po ní kruté zjištění, nádor se obnovil. Zkouší se všechny možné alternativní metody, další operace, ale nic nezabírá. Na konci léta začíná proces chemoterapie a ozařování, ale nemoc stále vítězí. Jirka Lang stojí před problémem co dál. Hospodu mu decimuje povodeň a i ostatní kluci z kapely už mají hraní v Turbu jako hlavní džob. V srpnu je jasné, že vrátí-li se Richard do kapely, nebude už moci zpívat, proto se s Jirkou domlouvají, že se pokusí najít náhradu. Naštěstí v Aši si přestává Mirek Chrástka rozumět se zbytkem svých 0609 a nabídka od Langa je pro něj vysvobozením. Už v průběhu zkoušek se ukazuje, že Míra zvládá jak kytaru, tak zpěv, a i několik hudebních publicistů, kteří zkoušky navštíví, hodnotí výsledek kladně. Repertoár je hotov koncem září, ale Zuzana je tak vyčerpaná péčí o nemocného Richarda, že odmítá start nového Turba podpořit. Jirka obvolává kamarády a novým manažerem se stává Ríša Houška, bývalý autor fanklubáckého časopisu Turboreport a šéfredaktor Rock Revue, který právě prodal svou firmu a má dost času i chuti něco pro Turbo udělat. V listopadu se rozjíždí každotýdenní páteční a sobotní koncerty, v lednu už jsou termíny vyprodány na celý rok.

  V květnu 2003 prohrává Richard Kybic svůj boj s rakovinou, na pohřbu dochází k usmíření se Zuzanou a krátce na to přichází Monitor – EMI s nabídkou vydání nového alba Turba s Richardovou hudební pozůstalostí. Smlouva je podepsána, nová éra kapely Turbo začíná…

  Nová deska s leaderem Mirkem Chrástkou vyšla 15.10.2003.Na písničku:“Je to jízda“ byl natočen videoklip. Toto album aspiruje na „zlatou desku“. Skupina ihned po vydání pracuje na promotion desky a objíždí rádia a rozdává rozhovory do všech médií. Na tuto kampaň navazuje turné s legendární skupinou Nazareth. 17.11.České Budějovice, 18.11.Plzeň, 20.11.Pardubice, 21.11.Praha, 22.11.Litvínov, 24.11.Ostrava, 25.11.Zlín, 27.11.Žilina a 29.11.Košice.
Během osmi koncertů vidělo skupinu asi 20.000 diváků a zvláště na Slovensku měla kapela Turbo velký úspěch. V prosinci 2003 nastupuje do kapely manager Petr Klér. Od začátku roku 2004 začíná skupina intenzivně pracovat na další řadové desce. Od března 2004 do prosince 2004 má skupina v plánu odehrát asi 70 koncertů. Jedná se o turné na Slovensku a o turné ve Španělsku. V březnu 2005 se skupina uzavírá do studia a nahrává další řadové album s autorským týmem:Chrástka/Vostárek,Kočandrle. Od května 2005 vyjíždí na celorepublikové turné na podporu tohoto CD. Na několika místech republiky odehraje Turbo gala koncerty se skupinou Tublatanka.

V roce 2006 slaví kapela 25 let a rozhodla se vydat první DVD se záznamem koncertu 13.10.v Plzni. DVD vychází v dubnu 2007 a již za dva měsíce je v prodejnosti „zlaté“. V dubnu 2008 už je DVD „platinové“.

  V květnu 2008 odchází z kapely Míla Orcígr.Důvodem odchodu je celková pasivita a klávesy opět přebírá Martin Laul. Během podzimu 2008 vzniká několik nahrávek pro připravované nové album.Návrat Martina Laula je velkým přínosem a obohacením skladatelské a aranžerské práce. Po úspěchu prvního DVD začínáTURBO pracovat na druhém DVD TURBO Rarity 2009.

  DVD Turbo Rarity vyšlo v roce 2009 a stejně tak jako předchozí DVD Turbo 25 let se stalo „Zlaté“ a následně platinové. V roce 2010 kapela začíná pracovat na novém CD. Celé dva roky skládá a oslovuje textaře. Textuje opět Vladimír Mertlík a nově Petr Šiška, Henritte, Petr Čejka a Thomas Landers. 1.6.2012 je CD na světě a má 3D obal bez použití brýlí, což je v České Republice novinka a skupina Turbo tím získává prvenství. Skupina ihned vyjíždí na turné 2012 a zúčastňuje se všech prestižních festivalů v zemi. Současně s turné se intenzivně věnuje podpoře nového CD a objíždí Rádia, Televize a dělá desítky rozhovorů. Masivní reklamní kampaň probíhá např. na Radiu F1. Rok 2013 je ve znamení hojného koncertování a vydání nového videoklipu k písničce z CD Žár , „Vrať se do snů“. Na podzim roku 2015 natáčí skupina další živé DVD, tentokrát k turné a oslavám 35 let kapely. DVD 35 live vychází v dubnu 2016. Kapelu čeká dlouhé turné 2016 a velkolepé oslavy. Téměř na každém z osmdesáti koncertů se toto DVD křtí.

V roce 2018 odchází z kapely Martin Laul a nahrazuje ho Karel Mecner. Začátkem roku 2019 se začíná připravovat nové CD.

Nové CD Noční dravci vychází na podzim 2020.

V roce 2021 slaví kapela  40 let .  Tour „40“.