ROZHOVOR S PETREM „Bobem“ ŠŤASTNÝM

Během kariéry jsi měl možnost hrát na velké spektrum nástrojů. Přibliž prosím našim čtenářům, jaké preferuješ?

Ono je to těžký, něco si pořídíš, oblíbíš si to, možná i zamiluješ a pak vykládáš každýmu, že je to to nejlepší. Takže doporučuji G&L a Fender, nic nezkazíte. Ještě doplním, že jsem nedávno koupil Music Man Bongo, což je nástroj s dost moderním tvarem (teda na mě) – žádná klasika a jsem úplně dadšenej. Jo, je to taková mladá krev.

Nějaké zajímavosti v rámci efektů a zesilovačů?

Nejsem baskytarový kouzelník, takže efekty nepoužívám, ale pár jsem jich vyzkoušel. Je tam vždy spousta možností, jak z normálního zvuku můžete udělat nějakou prasečinku, ale není to věc, kterou bych chtěl používat při běžným hraní. Jeden čas jsem měl kompresor, ale taky mě to moc nenadchlo. Moje doporučení, silný zesilovač (nejlépe Marshall), velká bedna a pořádně to vosolit, ať z vás mají spoluhráči radost.

Jakou značku a jakou sílu strun používáš?

 D´Addario EXL170, síla 45 – 100 nebo 45 – 130 na pětistrunku. Slušná cena i zvuk.     Hlavní věc, když struny začínají hluchnout, tak je vyměnit. Dřív, když se nedali koupit na každým rohu a byli strašně drahý, tak jsem měl několik způsobů, jak je oživit. Vyvařit ve vodě s Jarem, ultrazvuk atd. Ale jestli to není nutný, tak to nedělejte, je to jako s včerejším chlebíčkem.

Dá se u nás dnes uživit hudbou?

Jak říká Jirka Lang, když k tomu máte důchod, tak ano.

Na kterém místě na světě by sis chtěl zahrát?

No, asi v Anglii v nějakým začouzeným klubu (dnes už tam bohužel nejsou), kde začínali mé oblíbené kapely. Byla by čest tam dostat půllitrem do hlavy.

S jakými (i nežijícími) muzikanty by sis chtěl zahrát?

Jé, to bych tam musel být místo jejich baskytaristy a hrát s jeho kolegy. Tak mě napadá, co bych snad, možná zvládl. Rolling Stones, i když Darryl Jones je dost dobrej (smajlík), Nazareth a Odyssea. Jejich písničky se mi vždycky líbili. Jinak být na šňůře s Black Sabbath nebo Led Zeppelin, to by byl sen.

Vzpomínáš si na svůj první koncert s Turbem?

Ano. Bylo to v Lochotínským amfiteátru v Plzni, kde mě představili jako nového basistu a dal jsem si s Turbem asi čtyři písně. Mimochodem, hned druhý den mě nějaká slečna poznala, když jsem se koupal v Boleváku. Nádhera.

Oblíbené jídlo, pití?

Nudle se salámem. Pivo. A pak všechno.

Už máš na letošní léto naplánovanou dovolenou? Kam vyrazíš?

Poslední dobou létám na Krétu a letos tomu nebude jinak. Po hlavním náporu vystoupení, které máme přes léto, je tam začátkem října krásně, cesta není dlouhá   a turistů již málo.

Určitě toho máš procestováno dost… Z kterých zemí máš nejkrásnější zážitky?

Asi ze Skotska a Irska. Reklamní slogan na známou láhev, drsná země – jemná whiskey, to zcela vystihuje. Skoro v každém irském pubu hrají skvělí muzikanti, pije se tam tmavý pivo a nemá to prostě chybu. Skotský Edinburgh je asi nejhezčí město, co jsem navštívil. Dýchne na vás atmosféra filmu Statečné srdce, u vstupu do hradu uvidíte sochu Williama Wallace a pod hradem ho potkáte živého.

 Vzkaz pro fanoušky?

Za mlada pro mě byla hudba částečně revoltou proti bolševikovi. Chodili jsme do hospod, na „čaje“, a i přes nepřízeň režimu, jsme si to dobře užívali. Tak se nenechte prudit našimi politiky, bavte se, a když zavítáte na náš koncert a naše písničky vás rozveselí, budeme rádi.